Pokud jste o filmu ještě neslyšeli a nevíte o co jde, tak níže vám sem dávám v citaci oficiální text od distributora, jak ho popisuje on.
Jedenáctiletý Tomáš se chce stát filmařem, a když dostane k narozeninám kameru, rozhodne se natočit svůj první film – o své rodině a kamarádovi.
Postupně tak poznáváme jeho tatínka, maminku, babičku, ale i kamaráda Harise, který mu pomáhá s natáčením. Kluci blbnou a užívají si natáčení, ale jen do chvíle než zjistí, že kamera dokáže odhalit i věci, které jsou nepříjemné – například pravdu o jejich spolužačce, kterou Tomáš miluje anebo že mu jeho táta lže!
Dvakrát týdně tajně odjíždí místo práce bůhvíkam, ale zapírá to. Tomáš, i když má obavu, že se dozví něco, co bude bolet, se rozhodne tomu přijít na kloub.
Netuší, že narazil na rodinné tajemství, které má mnohem hlubší kořeny, než se zprvu zdálo…. Jeho odhalení je šokující i čisté svou neokázalou jednoduchostí a lidskostí.
Podotýkám, že film Pojedeme k moři je všude prezentován jako komedie a to rodinného charakteru!
Osobně si nejsem jist, jestli toto bylo zvoleno zrovna správně, jelikož mě, přítelkyni a značné části dalšího obecenstva to tedy jako rodinná komedie nepřišlo a málokdo se za celý film vůbec zasmál.
Při závěrečných titulcích po hodině a půl sezení v kině a žvýkání popcornu jsem netušil, co si o filmu vlastně myslet. Svým způsobem jsem byl nejprve dosti zklamaný, jelikož jsem očekával nějakou vtipem nabitou komedii, jenže realita byla nakonec jiná.
Pojedeme k moři je velmi silně emotivní příběh dvou chlapců, kteří to v životě nemají rozhodně lehké. Tomáš se díky natáčení filmu a různě doma skryté kameře dozví, že mu minimálně jeho táta něco tají a jeho pátrání vyústí v to, že se nakonec dozví, že je adoptovaný a má nevlastního postiženého bráchu v ústavu.
Jeho kamarád Haris zase žije v rodině, kde je domácí násilí na každodenním pořádku a nakonec se svou matkou, která pochází z Chorvatska a svým bratrem od táty utečou do Chorvatska k babice a dědovi a tím se mu částečně uleví a splní sen o moři.
No, uznejte sami, příběh komického charakteru to tedy není ani náhodou. Na druhou stranu zase nemohu říci, že by se mi film vůbec nelíbil a byla to vyloženě blbost. Film je to dle mě velice pěkný jak příběhem, tak i zpracováním, které je na naše poměry řekněme originální.
Jediné, co mi na filmu Pojedeme k moři prostě vadí je to označení komedie. Schválně jsem ze zvědavosti nahlédl i na ČSFD.cz, abych zjistil, jak je vnímán ostatními lidmi a to, co jsem spatřil mě osobně moc nepřekvapilo (film má k dnešnímu dni hodnocení 79% a to ho hodnotilo 696 uživatelů).
Své hodnocení bych shrnul asi následovně, film je to dobrý a myslím si, že se většině lidí bude líbit, pokud ho nebudou chtít vnímat jako rodinou komedii. Pokud film lidi budou vnímat jako rodinou komedii, tak nadšení z filmu rychle pomine.
Film tedy rozhodně doporučuji shlédnout každému a jsem zvědav na vaše případné reakce na film ;-).